STŘEDOČESKÝ KRAJ, OKRES NYMBURK, MÍSTNÍ ČÁST OBCE DYMOKURY

Z kroniky obce Svídnice

Od svého založení pravděpodobně v roce 1336, obec Svídnice náležela k panství Dymokurskému.

Pravděpodobní držitelé panství:

1377 - Jakubín z Dymokur

1414 - Václav Jakubín zvaný Lacembok

V době husitské opustil Jakubín Lacembok své zboží Dymokurské. Právo královské si vyprosil a Dymokur se ujal Purkart z Kopidlna.

1463 - propůjčil král Jiří z Poděbrad  Janu Křineckému z Ronova,  jehož choť Eliška z Kunštátu byla prý sestrou krále Jiříka z Poděbrad

1487 - Jiřík a Viktorín Křinečtí z Ronova

Šťastný Křinecký z Ronova býval hejtmanem Hradeckého kraje. Své choti Dorotě z Valdštejna zapsal 1250 kop na vsi Svídnici za 10 tis. kop grošů českých panu Jindřichu Seletickému ze Smojna.

Po smrti pana Jindřicha r. 1573, poněvadž se vyskytly veliké závady a dluhy na panství Dymokurskému, prodala jej vdova Dorota Seletická r. 1573 panu Zdeňkovi z Valdštýna a na Štěpanicích za 10075 kop grošů českých.

Po smrti Zdeňka z Valdštejna spravovala panství vdova Marie Valdštejvová rozená z Martinic. Po její smrti roku 1606, se ujali panství strýcové z Valdštejna, Adam mladší Štěpanický, pán na Hrádku nad Sázavou a Lovosicích, Vilém Vok a Heník, pán na Dobrovici, Kunchozce a Chotěšicích.  Od nich přešlo panství na jejich příbuzného Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic.  Po něm se jeho statků ujala sestra Markéta Saloména Slavatová. Ta po bitvě na Bílé Hoře r. 1620 prchá do Vratislavy, později do Holandska.

Veškeré statky Smiřického pro královskou komoru byli zkonfiskovány.

Panství Dymokurského se ujímá cizinec, císařský plukovník Jan Eusebio Khan. Ve válce se vlastníci střídají, až do roku 1654 prodává hraběnka Palffyová panství Vilémovi z Lamboye, pánu na Hostinném, áseriskému plukovníkovi.

 

1673 - hrabě Ludvík Kolloredo z Walsee na Opočně

1693 - jeho dcera, Marie Antonie, vdaná kněžna Montecuculi

1704 - měla Svídnice 63 sousedů

1738 - Kamil Kolloredo z Walsee

1785 - syn František Karel

1806 - syn Františka Karla Josef Kolloredo

1815 - jeho žena, hraběnka Rosina Kolloredo, po ovdovění se provdala za Bedřicha Kavrianiho

1833 - hraběnka Rosina Kavriani se provdala za hraběte Otakara Černína z Chudenic, majitele panství Vinoře a Kbel

1848 - SVÍDNICE samostatná

Ze Svídnice se stala obec samosprávná, pod kterou spadaly i osady Ledečky, Nové Zámky a Mutínsko. Prvním obecním starostou byl Jan Otta ze Svídnice.

V roce 1866 válka pruských Němců proti Rakousku, zasáhla i blízké okolí obce Svídnice.

Po válce 1866 přišla ještě zhoubná nemoc cholera, která si vyžádala 20 lidských životů.

1873 - na přání občanů byl koupen domek č.p. 32 od Josefa Burše a z něho zřízena první jednotřídní škola - první učitel Jan Církva

1875 - se stavěla okresní silnice od Dymokur do Rožďalovice

1878 - první stavba silnice do obce

1881 - stavba dráhy z Křince do Dymokur

1907 - odloučení osad Ledečky a Viničná Lhota od obce Svídnice

1914 - 1918 - 1. světová válka

1918 - vyhlášena samostatná Československá republika

1921 - katastr obce Svídnice čítal  544 osob

1921 - odloučení osady Nové Zámky od Svídnice

1924 -  zrušení mlýna Komárova

1928 - oprava rybníka Křináku 

1937 - odhalen pomník bývalému ministru dříve vojenství, posléze zemědělství Bohumíru Bradáčovi a obětem v 1. sv. v.

1937 - vysázeno stromořadí lip na návsi a zřízení obecního hřbitova 

1938 - 25. ledna byla vidět polární záře

Zde přestává pan František Kubálek psát kroniku a jejího psaní se ujímá až v roce 1945 pan František Moravec - obchodník ze Svídnice. Kronika vedená panem Kubálkem byla Němci v roce 1940 odvezena, jako všechny knihy, které měli proti německý charakter a vrácena byla našimi úřady do Svídnice až po osvobození v r. 1945.

10.5. - 20.5. tábořilo ve Svídnici vojsko Ruské armády 

1948 - stavba telefonu do Svídnice

1950 - Byla zřízena oddací síň, oddával předseda MNV Jar. Štyrsa

1954 - vysázen „Sad míru" na Kamenci

1957 - psaní kroniky se ujímá ředitel školy ve Svídnici Sobota Václav

1962 - založena TJ „SOKOL" Svídnice a oddíl kopané

1963 - výstavba kanalizace

1964 - Svídnici obývalo přes 200 občanů

1967 - praskla hráz rybníka Komárov

Kroniku přebírá Ing. Kučírek Václav, rodák ze Šmolov u Havlíčkova Brodu.

1972 - vybudováno nové výbojkové osvětlení, zmodernizován rozhlas

1973 - založen SSM ve Svídnici - do užívání dostává jako klubovnu budovu bývalé školy

1974 - postaveno koupaliště ( požární nádrž )

Dochází ke sloučení Svídnice a Dymokur a tím končí zápisy v kronice obce Svídnice. Ta je nadále vedena jen společně s kronikou obce Dymokury.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one